1. Matriční knihy

jsou základním archivním pramenem pro genealogicky zaměřené badatele. Zároveň poskytují údaje o existenci lidského jedince, tzn., že zaznamenávají jeho zrod (případně křest), založení rodiny (matriky oddací či knihy partnerství) a úmrtí (matriky zemřelých). Matrika je tedy úřední kniha, ve které se nacházejí písemné záznamy o narozeních, sňatcích a úmrtích osob. Původně šlo o evidenci obyvatel církevní správy.

Proč jsou matriky tak důležité? Poskytují základní personální data o existenci jedince. Díky matrice se osoba stává genealogicky určitou a kolikráte také zařaditelnou v kombinaci s dalšími archivními prameny.

– v dnešní moderní době využíváme zejména rozsáhlou síť zdigitalizovaných matrik přístupných skrze digiarchivy a badatelny na internetu


2. Obecní, školní a spolkové kroniky

Druhým velmi cenným pramenem nejen pro genealogy, ale i jakékoli obyvatele obcí a měst České republiky, jsou dochované památeční knihy jak úřední provenience (obecní a školní), tak i spolkového charakteru. Jejich největší přitažlivostí je zejména různorodost zápisů z různých zákoutí.

Co mohou genealogům přinést tyto kroniky za informace? Řadu informací o narozeních, svatbách či skonech osob v obcích, historické ohledy, popisy obcí a měst v minulosti, různé klepy i informace o odvedených do válek, případně o jejich zraněních, pohřešování či dokonce smrti na bojišti či v lazaretu. Stejně tak i drobné soupisy obyvatel/členů spolku, o živelných katastrofách či významných návštěvách v obci či na škole. Úsměvné bývají informace o prospěchu některých žáků.


3. Sčítací operáty (=sčítání lidu)

Při genealogickém hledání po předcích se z několika důvodů hodí i další pramen, který je v posledních letech velmi využíván. Jedná se o sčítací operáty (dnes známé jako sčítání lidu). Jejich důležitost a přínosnost tkví zejména v tom, že řadě badatelů pomohou, díky údajům, které v nich jsou uvedeny, překonat problém mezi tzv. živými a mrtvými matrikami.

Deponovány bývají téměř výhradně ve Státních okresních archivech a často jsou tím nejcennějším, co zde genealog může nalézt. V řadě archivů dnes přistupují k jejich digitalizaci z důvodu jejich stáří i opotřebování.


4. Soupisy poddaných

Pokud bychom doslovně rozebrali sousloví „soupisy poddaných“, zjistíme, že se jedná vlastně o seznamy poddaných osob vrchnosti, které v daném roce, kdy soupis probíhal, žili v určité obci/vesnici na určitém panství/velkostatku. Z hlediska historického vývoje se vyvinuly nejprve ze sirotčích register (=evidence osiřelých poddaných dětí). Důvody jejich vzniku byly prosté – jednalo se o evidenční prameny, jenž mohly být dále využity pro úřední potřeby vrchnosti.

Společně s matrikami a gruntovnicemi patří právě soupisy poddaných mezi nejvíce používané archiválie mezi genealogy.


5. Pozemkové gruntovní knihy (=gruntovnice)

Jedním z mála pramenů, díky kterému máme někdy onu možnost dohledat naše předky ještě před tím než se na našem území začaly vést matriční knihy, jsou pozemkové (gruntovní) knihy.

Pro lepší orientaci povětšinou obsahují rejstřík usedlostí a gruntů. U každého záznamu pak bývají i zápisy o změně vlastnictví gruntu a vyplácení podílů. Častokráte se v gruntovnicích objevují také zápisy závětí (=kšaftů), svatebních smluv či o darech kostelům.

Novodobá historie pozemkových knih se začala psát po roce 1849, kdy bylo zrušeno poddanství. Od roku 1874 pak došlo k jejich úplné obnově a pro každou katastrální obec vznikla jedna „hlavní kniha“. Novodobé pozemkové knihy cca od období let 1870-1880 směrem k současnosti se pak fyzicky nachází na jednotlivých katastrálních úřadech v rámci celé ČR. Dělila se na tzv. vložky a stejně jako v gruntovnicích i zde můžeme narazit na svatební smlouvy a závěti.

Proč jsou pozemkové knihy tak důležité? V ideálním případě dochování nám umožňují dohledat naše usedlé předky dále do minulosti třeba před období třiceti leté války, případně díky nim můžeme sledovat změny hospodářů na gruntě a změny příjmení (příjmí/ přízvisek).


6. Pražské pobytové přihlášky

Velice cenným archivním pramenem, který ocení každý badatel, pokud hledá osobu/rodiny, jež se řízením svým či osudu ocitly v minulosti v našem hlavním městě, jsou tzv. Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství. 

Tento evidenční pramen, jak už název napovídá, vznikal v područí policejních orgánů, jež měly za úkol evidovat přistěhovalce buď přímo do tehdejší Prahy nebo do blízkých obcí pražských, které se teprve v průběhu konce 19. stol. a začátkem 20. stol. připojovaly postupně k městu Praha a stávaly se městskými čtvrtěmi.

Samotné „přihlášky“ můžete nalézt také pod označením konskripce a policejní prezidium je vedlo v období let 1850-1914. Zároveň každá příchozí rodina (+ případně jejich služebnictvo) měla jeden konskripční arch.

Proč jsou pražské pobytové přihlášky pro genealogy tak důležité? Evidovali nově příchozí do oblasti Prahy, kdy bylo povinností majitelů domů či bytů nově příchozího ohlásit do 24 hodin. Díky tomu máme velmi přesné údaje, od kdy se námi hledaní v pražských čtvrtích/obcích objevili.


7. Soupis pražských domovských příslušníků

Velmi podobným pramenem s předešlými „pobytovými přihláškami“ jsou soupisy pražských domovských příslušníků. Přestože někteří genealogové-amatéři je zaměňují, je třeba zmínit, že sice i tyto soupisy (seznamy) obyvatelstvo evidovaly, ale vznikaly z poněkud jiných důvodů. Nejprve hlavním účelem byla evidence pro vojenské potřeby, následně v 19. století se vznikem „domovského práva“ získal tento pramen na důležitosti zejména kvůli agendě s udělováním a evidencí domovské příslušnosti.

Jaké informace jsou pro genealoga v tomto pramenu důležité? Máme možnost zjistit řadu evidenčních informací – zjistíme, kde byl vydán domovský list, jakým povoláním se daná osoba živila, u mužů pak zjistíme případné manželky, dětí a nechybí informace o datu narození – dík těmto údajům můžeme např. s matrikou obce, kde se daná osoba narodila, potvrdit, že se skutečně jedná o daného jedince.


8. Seznamy pasažérů (skrze aplikaci přistěhovaleckou stanici Ellis Island)

Jedním z fenoménů doby od pol. 19. stol. do 1. pol. 20. století se stalo vystěhovalectví do různých koutů amerických kontinentů. V českých zemích odešlo z některých oblastí opravdu mnoho obyvatel. Proto pokud archivní prameny dovolí, podíváme se i na to, zda někdo z Vašich předků neodešel „za moře“.

K dohledání informací především slouží webová databáze přistěhovalecké stanice v newyorském Ellis Islandu, který přijímal od konce 19. stol. miliony příchozích do USA. Při dohledávání Vašich předků v jiných částech amerických kontinentů je hledání obtížnější a většinou se do něho pro složitost dohledávání nepouštíme.

Jaký užitek má toto hledání pro Vás? Máme možnost nalézt stopy po Vašich předcích, kteří odešli pryč z českého území. Zároveň tak můžeme nalézt stopy po tom, kde se usadili a do budoucna Vás tak nasměrovat pro Vaše případné další hledání potomků Vašich předků v USA.


9. Historické mapy Čech, Moravy a Slezska

Jedním z oblíbených pramenů, jež dnes archivy a knihovny (Národní knihovna, Moravská zemská knihovna a další oblastní) digitalizují a tak je zpřístupňují nám badatelům, jsou různé kartografické prameny.

Jejich přitažlivost tkví především v tom, že zachycují české země v jednotlivých staletích a zobrazují stále detailnější a přesnější informace o pozemcích, nemovitostech, rozloze vsí, obcí, měst. Nejzajímavější jsou pro genealogy mapy vzniklé z tzv. Vojenského mapování. To probíhalo od konce 18. století do 2. poloviny 19. století. Díky tomu tak máme ve velké míře zachované mapy v různých měřítkách zaměřující se stále na konkrétnější informace. Zejména mapy z 2. vojenského mapování položily základ k moderním katastrálním mapám, díky tzv. trigonometrickému vyměřování. Nejčastěji pak badatelé vyhledávají tzv. „Povinné císařské otisky“ a „Indikační skici“.

Indikační skica 2. vojenského mapování

Císařský otisk 2. vojenského mapování

Mapa 1. vojenského mapování