Mapy nekatolických církví a židovských obcí v 1. pol. 20. století
„Zmizel“ Vám Váš předek z římskokatolických matričních knih po roce 1918 (1920), přestoupil k některé z jiných církví působících na území Československa? Nevíte, pod jakou „farnost“ nové církve spadal a jaké bylo uspořádání v těchto církvích? Odpověď Vám dají níže prezentované mapy. Kromě dominantní římskokatolické církve na českém území, se už od doby tolerančního patentu (vydán r. 1781 císařem Josefem II.) u nás vyskytovala oficiálně i další povolená náboženství.
Níže uvedené mapy zachycují výskyt těch nejdůležitějších (k nimž přešli po vzniku Československa r. 1918 stovky tisíc věřících nejčastěji vystoupením z římskokatolické církve) v 1. polovině 20. století:
- 1) Církev československá evangelická (od roku 1971 s přídomkem husitská, za Protektorátu Čechy a Morava známa jako Církev českomoravská) – farní sbory a diecéze (stav 1932), vznikla oficiálně 8. 1. 1920.
- 2) Českobratrská církev evangelická – sbory a senioráty (stav 1950). Církev vznikla spojením evangelických vyznání helvétského typu (=kalvinismus) a augšpurského (=luteránství) koncem roku 1918.
- 3) Pravoslavná církev – farnosti a biskupství/eparchie (stav 1950).
- 4) Židovské náboženské obce – situace v meziválečném období (1918–1938).
KLIKNUTÍM NA NÁHLED SE MAPA OTEVŘE VE VYSOKÉM ROZLIŠENÍ
Církev československá (husitská) (1932)
Českobratrská církev evangelická (1950)
Pravoslavná církev (1950)
Židovské náboženské obce (1918–1938)
Zdroj prezentovaných map:
Zdeněk Boháč, Atlas církevních dějin Českých zemí 1918-1999, Kostelní Vydří 1999.
Zdeněk Boháč, Atlas církevních dějin Českých zemí 1918-1999, Kostelní Vydří 1999.